Jdi na obsah Jdi na menu
 


29. 3. 2021

Rudá armáda - oběť stalinismu

 

   Rudá armáda byla jednou z mnoha skupin obětí stalinismu. Zároveň byla jedinou touto skupinou, která se stala zároveň i jeho spolupachatelem. Tyto stránky se budou zaobírat hlavně těmi fakty, které popisují Rudou armáda jako oběť této ideologie.

 

padly-sovetsky-vojak.jpg

 

Rudá armáda - oběť stalinismu

 

Čistky v důstojnickém sboru Rudé armády v druhé polovině 30. let

   Paranoidní Stalin v nepravidelných intervalech nařizoval čistky, v druhé polovině 30. let je nařídil i v Rudé armádě. Za oběť jí padly desetitisíce důstojníků, což mj. značně oslabilo její bojeschopnost (což se tak tragicky projevilo po útoku nacistického Německa).

 

tuchacevskij.jpg

Maršál Michail Tuchačevskij, strůjce modernizace Rudé armády, byl popraven v roce 1937. Na jeho "doznání" se dodnes zachovaly stopy jeho krve.

 

Vojenské výboje SSSR v letech 1939 - 1940

   Na základě smlouvy známou jako Pakt Molotov-Ribbentrop Sovětský svaz anektoval část Polska, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, část Finska a část Rumunska, přičemž Polsko a Finsko napadl vojensky. V obou taženích samozřejmě utrpěla Rudá armáda ztráty - zejména ve Finsku měla až 200 000 (!) padlých.

 

zimni-valka.jpg

Rudoarmějci ve Finsku. Kvůli miniaturnímu území jich v Zimní válce zemřelo až 200 000.

 

Strašidelné ztráty během operace Barbarossa

   Stalin naprosto nepochopitelně odmítal veškeré zprávy o hrozícím německém útoku na Sovětský svaz, a to nejen ze zahraničních zdrojů (kdy by to bylo pochopitelné), ale i od vlastních zpravodajských služeb a agentů. Přípravy k obraně, které učinil, byly minimální a zejména bojovou pohotovost Rudé armádě nařídil až příliš pozdě.

   Od 22. června do 5. prosince 1941 zahynulo na 3 000 000 vojáků Rudé armády, dalších 3 000 000 padlo do zajetí.

 

valecni-zajatci-1941.jpg

Zdánlivě nekonečná kolona sovětských válečných zajatců v roce 1941.

 

Bezohledné vedení vojenských operací vrchních velitelů Rudé armády

   Vrchní velitelé Rudé armády po celou dobu bojů plánovali a vedli vojenské operace bez ohledu na ztráty - a to nejen, když byl Sovětský svaz v obraně, a tedy by to bylo ospravedlnitelné, ale i tehdy, kdy měl již jasnou strategickou iniciativu. To byl jeden z hlavních důvodů, proč měla Rudá armáda tak vysoké ztráty - 10 000 000 mrtvých.

 

waffen-ss-prochazi-kolem-mrtveho-rudoarmejce.jpg

Vojáci Waffen-SS procházejí kolem padlého vojáka Rudé armády.

 

padli-rudoarmejci-leden-1942.jpg

Leden 1942. Mrtvoly rudoarmějců.

 

Zrada, deportace a zavraždění zajatých vojáků

   V letech 1941 - 1945 Němci zajali na 5 000 000 Rudoarmějců, z nichž plné 3 000 000 nepřežily hrůzné podmínky německého zajetí a zacházení. Po "osvobození" sovětskými jednotkami byli zbylé 2 000 000 těchto vojáků zároveň ihned zatčeni a deportováni do gulagů, kde buď zemřeli, nebo se stali nezvěstnými.

 

himmler-u-sovetskych-valecnych-zajatcu.jpg

Heinrich Himmler na inspekci zajateckého tábora na východní frontě. Všichni vojáci Rudé armády, kteří padli do zajetí, dostali od sovětského režimu statut "zrádce lidu" a po osvobození z německého zajetí byli zároveň ihned zatčeni a deportováni do gulagů.